Kat, snadno může psát, že diskriminaci nezažila, pokud teda upřednostnila kariéru a nemá děti. Dtto Šlachta, ale u něho to pochopím, prostě se zabýval nebezpečnými tématy, kdy ho mohl kdokoli a kdykoli sejmout, tak chtěl uchránit rodinu, proto ji neměl. Kdo nemá děti, snadno pak vykládá, jak neví, co to je diskriminace. Bohužel to až moc dobře ví hodně žen. Máme sice antidiskriminační zákon, ale papír je věc jedna a reálný život je věc druhá. A je smutné, když ženy dosahují dobrého vzdělání a poté je napůl zahodí, protože jejich dětem nemá kdo utírat nejprve zadek a posléze nos. Nechceme se vrátit do 19.století, kdy se třeba učitelka nesměla vdát a mít děti. Jde o to, jak z toho ven bez ztráty kytičky. A příčí se mi, že víc dětí si pak můžou dovolit jen nepřizpůsobiví, kteří jsou celý život na sociálních dávkách. Mám známé, mladí lidé cca +-30 let. Oba pracují, ale na dítě si netroufají, jejich životní úroveň, už takto nic moc, by se dosti propadla a spadli by do dávek. kde to sakra jsme, když si dva mladí lidé nemůžou dovolit založit rodinu a mít jedno dítě? To si sem radši nataháme běžence?