TaJ, já to chápu, že píšeš o tom, jak to máte vy a pro vás to nebyl problém, ale tady prostě chybí koncepční řešení pro ty, co mají větší zátěž, práci, ze které se nemohou uvolnit, více dětí atd. Prostě když distanční výuka není kvalitní, je to problém, který můžou rodiče pomoci zvládnout, pokud na to mají prostor (např. 1 dítě, nebo možnost být doma atd.), ale co vůbec nechápu, že se bude na tu výuku/nevýuku navazovat, že chtějí výsledky, hodnotí se.
Já jsem prostě na 3 děti sama a i kdybych nebyla, exmanžel stejně do školy s dětmi nikdy nic nedělal a pedagog není už vůbec, sem tam něco vysvětlit je něco jiného než dohlížet a vysvětlovat každý den, a určitě jsou rodiny kde nemá pedagogické nadání ani jeden z rodičů, nemluvě o problémových rodičích, co se o školu dětí ani nezajímají.
Já prostě nechápu, proč jinde to jde a u nás se musí všechno vyžrat tak nějak do dna. Mám děti na 3 různých školách a nikde nebyl zrovna vstřícný přístup. Jako nebyla to katastrofa, ale neulehčilo to, všechno se udělat muselo, online výuka na prd, prvňačku jsem musela učit všechno, jako kdyby chodila do školy, ostatní 2 děti taky, do toho ty děsný příjímačky přesunutý na červen.
Tohle přece nejde, abych suplovala školu u prvostupňových a pak se hroutila se středoškolákama, co se hroutěj z nedostatku motivace a přívalu samostatné práce. A ještě jim budou dávat testy a trvdě známkovat i když se museli naučit všechno sami a nikdo jim to nevysvětlil, nevyložil...