Naposledy na začátku korony. Omluvila jsem se následně - asi za tři dny - za formu, nikoli za obsah sdělení(a to jen proto, že mi ruply nervy a ječela jsem na ni sprostě po telefonu před svými dětmi). Předtím naposledy asi před 10 lety - to se mnou pak asi měsíc nemluvila a pak se začala chovat jako by se nic nestalo. To mne utvrdilo v tom, že jsem měla ppravdu, jen jsem si začala dávat pozor na to, jak ji říkám. To co se stalo teď na začátku korony bych přirovnala k tomu, když člověk seřve nebo dokonce nařeže dítěti v reakci na strach o něj - je to moje selhání, u mě mne hrozně štve, ale dokážu ho pochopit, pokud se to povede někomu jinému.