naprostá většina lidí, co bojuje se svými matkami, je postavena před úkol na tom zapracovat, odpustit si, vyříkat si...
Potom je pár procent/promile těch ostatních, co to dostali od osudu naservírované jinak: to výše uvedené zkusit, pak znova a znova a nakonec na konci svých sil to ukončit - kdo neprožil, nepochopí, ale fakt musí nastoupit pud sebezáchovy.
Já mám svoji mámu moc ráda, posledních 11 let ale jen na dálku, někdy to prostě nejde, jde být kdesi daleko od sebe, pro akutní situaci k dispozici jako nejbližší příbuzný, ale ne v kontaktu.