Nevím, co k neomalenosti vede Val dceru.

Mně jsi, Valkýro, milá. Získala jsem dojem, že jsi příjemný člověk, se kterým bych se ráda potkávala i přátelila. Možná jen internetový dojem, to nepopírám.
Mám ale taky podobnou kamarádku (podobně se projevující - nevím, jaká jsi ve skutečnosti), podobně semletou jak rodinou původní, pak manželstvím... kolem padesátky se začíná mátořit. Mám radost, že to můžu sledovat a malinko i přispět.

Mne ta pasivita a odevzdanost tak trochu dráždí a je mi to spíš líto.. takový potenciál.. taková úžasná žena a tak semletá okolnostmi.
Je to asi jako s hubnutím (mým). Teoreticky vím všechno, prakticky... ehm :-D

Takže chápu, že když není síla a vůle, bojuje se těžko, na straně druhé -není to jedno, to by se tím člověk netrápil a nezabýval. Zajímalo by mne jaká motivace by pohnula tímhle vnitřním vesmírem.
No držím pěsti.