O megaúspěšnosti tu nic nepadlo, úspěšnost je věc sporná a nepříliš smysluplná,

ale neviditelné místo v kanceláři nebo jeden z řady zaměstnanců kdykoliv nahraditelných se v mém okolí tak nějak pokládá za neúspěšnost (u tech bývalých jedničkářů, kde si okolí představovalo "kariéru", ne u Mařenky, co opakovala pátou třídu), šéfové okresních a vyšších poboček lecčehos a majitelé firem s více než (střílím od oka) stovkou zaměstnanců nebo s celorepublikovým dosahem už je úspěšnost, cokoliv mezi tím je "jak kdy".