Yuki, ty uvažuješ o motivaci, ale každý jsme jiný. Já kdybych dítěti platila za úklid srovnatelné kvality s naší uklízečkou, tak nejsou motivací peníze, ty jsou až odměnou za snahu. Kdyby to dítě nechtělo udělat, tak to prostě neudělá, dělá to, protože ho to baví. Odměna může tu snahu podpořit ve smyslu, tak minule mi to šlo dobře a ještě jsem dostal odměnu, tak teď i když se mi moc nechce, tak to udělám, protože mě to jednak baví a navíc bude mít máma radost a ještě mi dá peníze. A já myslím, že je to dobře, dítě je pořád dítě a zodpovědnost za domácnost je na rodiči. Dítě má právo si říct, dnes mi to za to nestojí, uklízečka vzácně :)
Takže tou motivací je kombinace - baví/potěší mámu/odměna. Není to tak jednoduché a odměňování děti nekazí. Moje domácnost, moje starost. Když děti nedokážu dost namotivovat, poradím si sama, ony to zas budou dělat ve své domácnosti. Je to jen o názorech a rozhoduje rodič. Já nesnášela, že jsme měli vše rozkazem a jinak nešlo, tak to svým dětem nedělám. Někdo je jiný a vůbec se nad tím nezamyslí a prostě to bere jako samozřejmost a s dětmi nediskutuje. Pak záleží na dětech, jestli "musíš" je dostatečná motivace nebo mají růžky.