Půlko, to je ale ve svém důsledku nesmysl, manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost a taková situace nemůže vzniknout, pokud není rozdělené sjm včetně příjmů. Chápu, že se to děje, ale to je pak vlastně porušování zákona. Nejsem právník, ten by užil patřičné výrazy.
Třeba ty a Monty jste šly do manželství (druhého?) už s dítětem jiného otce, to pak chápu, že máš pocity jiné a jednak chceš chránit sebe a dítě a jednak je ti blbý, aby byl nový partner zatížen péčí a financemi o dítě, co není jeho a které má svého otce. Tam je jistá nezávislost normální a očekávatelná.
Pokud je to tvé první manželství a od začátku (z mála) fungujete společně, pak si vidíte do karet a chápete, co jsou společné peníze oba stejně. Jinak to mají zase lidi, pro který je to už další manželství, nebo je výrazný majetkový nepoměr ještě před manželstvím. Pokud se ale vyvine situace, že žena kvůli mateřšké a dětem je spíš doma a muž třeba rozjede podnik a pak jsou výdělky velmi rozdílné, ale oba chápou, že společné.
Reaguji jen na tu tvou větu, že žena nesmí dopustit, aby taková situace vznikla - s tím prostě nesouhlasím. U nás to bylo opačně a ztroskotalo to na tom, že manžel měl pocit, že můj výdělek mne nestál skoro žádnou námahu a on tolik co já stejně nikdy nevydělá a nebude kvůli průměrné mzdě vstávat. Tak se mu kvůli jeho postoji plus samozřejmě dalším věcem rozpadlo manželství no. Ale myslím, že kdyby chodil normálně do práce, tak bych ty "další věci" nějak ustála.
Ne, že bych toho litovala, odchod od něj bylo to nejlepší, co se mi za posledních pár let stalo.