marťasíno, myslím, že má ruth pravdu, to období cca 30 let z dospělého života (což odpovídá věku 50 let) určuje hodně - to rodíme děti, vychováváme je, ovlivňujeme je i jejich vztahy k nám do budoucna, budujeme svůj pracovní život (ano, "v 50 sekla s prací úřednice a rozjela super kšeft" je skvělý, ale je to o jedné z tisíce? z 10 tisíc?), své zázemí... v té druhé polovině pak spíš asi sklízíme, než bychom nově budovaly... možná rozjíždíme nové aktivity a jasně že je čas ještě mnohé vylepšit a mnohé podělat, ale ať je to jak chce, ta minulost tě ovlivňuje pořád... a pokud s někým prožiješ těch 30 let společně a máte něco za sebou, nemá cenu ty roky popírat, formovaly vás oba a vy oba jste tam kde jste i díky sobě navzájem... popřít to je nesmysl... a i když vztah skončí, nemá cenu brát to jako ztracený čas...