Ano, můj spolužák to u svojí máminky řeší asi 7let.

Ač jí bylo 60let, tak se to začalo horšit a je to jen horší. nikoho nepoznává, neobleče se skoro od začátku- nepamatuje se kam co a na co to je......ten postup nemoci je tam hodně rychlý.

A vidím to, že doma to je nezvládnutelné. A včas si zažádat o ten pečovák. Ve Zlíně je hezký, syn tam závodil a říkal, že mě tam když tak umístí, že tam je krásně.

moje teta to řešila u své máminky též,ale té bylo 80let, té to šlo pomaleji, než co mi popisoval spolužák.