Přidat odpověď
Starala jsem se o dvě blízké osoby s alzheimerem. Kdo to nezažil, neumí si to představit. Žádné "roztomilé" období, jak jsem tu někde četla, jsem nikdy nezažila. Vidět, jak ta nemoc moje blízké ničí, bylo zničující.
Ano, chtěla bych vědět, jestli onemocním. Ráda bych věci uspořádala tak, aby blízcí měli co nejméně starostí. Měla bych možnost začít vyřizovat umístění v nějakém kvalitním alzheimer centru. Kdybych já věděla, že je o mé blízké dobře postaráno, měla bych polovinu starostí a chodila bych je navštěvovat.... Bohužel po propunutí nemoci je už pozdě shánět umístění. Kvalitních zařízení a míst v nich je žalostně málo.
Vzhledem k výskytu této nemmoci v naší rodině spíše počítám s tím, že také onemocním. U obou blízkých to nastalo až ve vysokém věku, tak trochu doufám, že budu mít taky to "štěstí" v neštěstí. Snažím se hodně číst, luštit, trénuju paměť a snažím se mít všeobecný přehled. No a taky trochu doufám, že snad brzy najdou nějaký lék...
Předchozí