Já když můžu, je to v mých silách a mám zrovna čas, tak ráda pomůžu úplně komukoli. Dělá mi to dobře. Starému člověku bych se snažila pomoci určitě, mám slabost pro děti, zvířata, postižené a staré lidi. Jsou častokrát slabší, zranitelní a bezradní. Někdy se ve světě ztrácejí. Tak proč jim nepomoct. K paní bych klidně zašla, zjistila co vlastně potřebuje a zda jí pomoci mohu. Kdyby ne, tak bych jí alespoň poradila. A šla spát s krásným pocitem, že jsem měla užitečný den.
Kdybych jí odbyla stejně jako zakladatelka, myslela bych na to, že jsem odbyla bližního svého a nebyla jsem dobrým člověkem.
Staří lidé kolikrát "otravují". Pořád něco chtějí, mají mnoho otázek a požadavků. Příbuzní na ně už často nemají čas a náladu. Staří lidé bývají zmatení až dementní. Taky třeba budu. A proto právě já, jakožto cizí člověk, v sobě můžu najít trochu té trpělivosti, lásky a solidarity.
Avšak pozor, mám své hranice a umím si moc dobře ohlídat, aby mě někdo neotravoval nebo nadměrně nevyužíval. Jenže to se musí nejdřív zjistit.