Normálně teda lidi s žádostí o pomoc neodpálkovávám, nepočítám smažky a jiné existence v podchodě, ty odpálkuji ihned, pokud se čirou náhodou o něco pokusí. Ale včera jsem nesla kartony do kontejneru a pán v rukavicích se v tom hrabal, nakonec z něj vypadlo, že cosi natírá, tak jsem mu z těch svých vybrala ten nejlepší :) O půl hodiny později v Makru u sýrů mi paní na mobilu ukazuje fotku Romaduru, jestli vím, kde to mají. Tak jsem se otočila na patě, a už jsem ho viděla, tak jí ho ukazuju a ještě upozorním, že některé mají příchutě.. Kdyby se mne na to stejný zeptala u balicích papírů, tak ji odkážu na obsluhu, jinak nemám problém. Jo a oba byli Vietnamci :)
Ale lidi jsou dnes hrozně přep....í, zahledění do sebe, hlavně, aby nemuseli s nikým mluvit nebo hnout prstem, mi přijde... Takže pomáhám, ačkoliv mám samozřejmě i svoje limity.