Filipe, a také je to věc osobního nasazení bych řekla.
Osobní cti a úcty k zákazníkovi.
Před lety jsme objevili poklad, rodinný podnik, který vedl kuchař nadšenec, v zákulisí pomáhala jeho stará maminka, která od rána seděla v kuchyni a loupala, krájela, připravovala ... jako doma. A také jidlo bylo jako domácí, čerstvé, poctivé, na přání zákazníka připravili cokoliv, do slova a do písmene měli upřímnou snahu dobře pohostit.
Žádné odfláknuté polotovary, ale ani žádná moderní vysoká kulinařina, exhibice, trendy. Jen poctivost.
Tohle podle mě u nás chybí jako většinový standard.
Jsou to spíš výjimečné podniky, které si pak zákazníci hýčkají a dojíždějí za nimi.