Madeleine, vysvětlím to. Ano, je to trochu póza. Myslím ale, že vcelku nenásilná, jako třeba moje dlouhé vlasy. Ty byly póza nejvíc na střední, dneska už je z toho pohodlný zvyk.

Ale proč zrovna tahle póza? Samozřejmě, projevujeme se tu písemně, proto se to nabízí. Ale pohybuju se půlku týdne v cizojazyčném prostředí, které je dost bohaté na různé varianty. A v internetovém prostředí se tyhle varianty v jedné a téže diskusi obvykle beze všeho míchají, přijde mi to přirozené a také pohodlné.

Nicméně mne momentálně živí používání literární formy jedné skupiny těch zmíněných variant, abych to popsal nějak zjednodušeně, a na mne jako na nerodilého mluvčího byly na čistotu jazyka dlouhé roky zvýšené nároky, vyšší než u rodilých mluvčích. Rodina.cz je pro mne pole k oddechu, nechtělo se mi nutit se ještě i tady se při psaní hlídat. Zpočátku jsem sem spisovně psal, ale časem ze mne nějak spadla stydlivost a nechal jsem toho.

Spisovnou češtinu používám, a používám ji rád, mluvenou i psanou, její prznění mi vadí, ale přiznám, že raději ji zkrátka použiji jinde. O tom, že používání spisovné a obecné češtiny se v Čechách a na Moravě liší, vím. Na Moravě, přinejmenším v oficiálním styku, při seznamování, tam, kde nemám s daným člověkem hlubší vztah, mluvím spisovně. To, jak tady píšu, ale je můj mateřský jazyk, nepokládám ho za zhrublou nebo ještě hůř, zprzněnou formu našeho společného jazyka (ovšem spisovnou češtinu pokládám za formu vycizelovanou), a zdá se mi krásný. Nebo přesněji: zdá se mi stejně krásný, jako jiné formy, včetně té spisovné, pokud se jím někdo vyjadřuje hezky.