Marto, to je dětí jako smetí. Na radosti i starosti. To my jsme to tak velkoryse nepojali, máme "jen" syna a dceru. Oba nám dělají radost, kéž by to dlouho vydrželo.

Já jsem taky dostudovala s dítětem, tak držím pěsti, aby to i tvoje dcera zvládla. Takhle blízko cíle už je škoda toho nechat.

Dcera šla za svým snem dlouho a cílevědomě, žádného umělce v rodině nemáme (vlastně manželova sestřenice je operní zpěvačka), tak přestože jsme obě děti ve všem podporovali, nikdy nás nenapadlo, že by se dcera uměním mohla živit. Zatím se jí daří, ale tahle oblast je vrtkavá, tak kdyby něco, má v záloze toho Ing. Ale přeju jí, aby studovala "zbytečně".