Muži v průměru narostou víc, mají silnější kostru, svaly, mají v průměru větší předpoklad k riskantnímu a agresivnímu chování, to sedí.

Jenom by to nemělo svádět k zdánlivě souběžnýmu a souvisejícímu tvrzení, že muži mají větší předpoklady k dominantnímu a ženy k submisivnímu chování, což se dá metaforicky vyjádřit jako tvrdost a jemnost. To už myslím konstrukt je.

Hrubší pleť nerovná se tvrdší srdce, hladká pleť nerovná se jemná duše.

Hezky to ilustruje jedna lidová anekdota (tuším řecká?): Jeden farář po mši prohlásil, že tomu, kdo se nebojí svý ženy, dá po mši pytel ořechů. Nepřišel nikdo, kromě jednoho souseda, o kterým se vědělo, že pro ránu nejde daleko a bije i manželku. Pop ho zavedl dovnitř a povídá: "Nastav pytel!" Chlap nastaví pytel a farář na to: "A co že sis vzal takovej malej?" "No já bych si vzal větší, ale to víte, žena hned: Neber si ten velkej, co tomu pop řekne, a co řeknou lidi, na tak jsem vzal raději ten menší." Nato se mu pop vysmál a ořechy mu nedal.