tedy pro představu, v červnu dcera dělala přijímačky, dostala nový mobil a 2000 odměnu. K tomu dostává týdně své pravidelné kapesné. Z peněz již nemá nic, vše utraceno za blbinky, mlsání a slizy. No a nyní dostala nápad, že by ráda s kamarádkou do nákupního centra. Její představa příspěvku jsou 3 tisíce na jedno odpoledne. Je jí 11.
Velmi často, tipuji klidně několikrát do týdne je u nás debata co by si rády koupily (daří se to přenášet i na druhou dceru), svátky, narozeniny, Vánoce atd. jsou u nás dá se říci měsíce dopředu zabrané již vymyšlenými dárky, které jsou dle preferenci a finančního limitu měněny.
Otevřenost ohledně financí je u nás také, ví kolik zhruba je náš příjem, nakupují s námi, vzhledem k jejich oblibě v nakupování jsou s námi v obchodě více než často. Ví i kolik jsem ochotná dát za tričko a kolik už ne atd. přesto musím neustále krotit extrém "že si vezmeme vodu s sebou a nestavíme se pokaždé v Starbuksu na limču za 130,-"
Vyděláváme relativně slušně, ale nežijeme tím, že si koupíme vše, máme nějaké cíle do budoucnosti, máme nemovitosti do kterých je nutné investovat takže je nutné šetřit, aby na to bylo. Rádi si zajedeme k moři atd. tj. dávat dětem na jedno odpoledne 3 tisíce si opravdu nemůžu a nechci dovolit. Sama si to nedopřeji a vím jistě, že kdybych to dala jedné ozve se druhá, že chce taky.