"Kňourání učitelek je jen reakce na kňourání rodičů. Dneska Kat psala, že maminka byla bez sebe z toho, že děťátko nebohé upadlo do louže a mělo mokrá kolena."

To je ale přece komunikační banalita. Matce to vysvětlím a nazdar bazar. Bohužel pozoruju (a bylo to i ve školce mejch dětí), že schopné a zkušené učitelky se jakoby vyhýbaly a bály rodičů, asi že je to jiná komunikace, než s dětmi.
Boule, polité věci, ztracené, natrhlé, od barev, pokálené, odřeniny, klíšťata, třísky... to se přeci řeší furt a beru to jako součást práce, mluvit o tom s rodiči, a nemusí mi bejt každej vyhovující.