V běžném životě se určitě na té úrovni podílejí. Bydlí ve stejném bytě, jezdí stejným autem, jedí stejné jídlo. Běžná rodina neubytuje dítko v přístěnku pod schody a nekrmí ho suchým chlebem.
Pak jsou ty věci nadstandardní.
Ono je to leckdy tak, že chce dítě něco, co rodič ani nemá nebo neměl, např. herní počítač, motorku apod. Klidně ale může jít i o boty za 5000,-, které by si sám ten rodič nikdy nekoupil. Myslím, že je právo každého rozhodnout, co chce zafinancovat nebo co už ne a dítě si to bude muset zajistit nebo pomoci zajistit samo.