Renko,
ale na to přece neexistuje žádný jednotný mustr. Když dítě potřebuje/chce v osmnácti auto, existuje x různých scénářů, ne jen „jdu a koupím mu nový auto za milion“, zvlášť proto, že – jak sama píšeš – většině lidí se doma ten milion jen tak neválí. Ale i když se tam někomu náhodou válí, tak není jediná možnost ho vzít a koupit za něj auto.
Tady se opět debata nesmyslně vyhrocuje k extrému „ubohý bohatý rodič a rozmazlený spratek, co natahuje ruku“. Já sice nevím, co tu kdo pokládá za „movitost“, ale když se tak podívám kolem sebe na rodiny, který pokládám za vysokopříjmový, tak dětem většinově buď dávají svý starý auto a sobě koupí nový, nebo koupí to starší, když zrovna nemají v plánu kupovat nový sobě. Nevím o nikom, kdo by kupoval osmnáctiletým auta za miliony, ale ani nikoho, kdo by je posílal na brigádu, ať si tam na to auto vydělají, když jsou pro něj výdaje za to auto vcelku zanedbatelná záležitost.