Monty, tady s tebou naprosto souhlasím. Obtěžována jsem byla několikrát (dvakrát ve vlaku, jednou nějaký muž v perfektně padnoucím obleku, drahých botách a s luxusními hodinkami masturboval, podruhé chlápek na prahu důchodu polohlasně komentoval moje prsa, několikrát při stopování - skončila jsem s Otou v jeho červené Dacii v lese, ale po mé jasném ne mě dovezl do cíle mé cesty, párkrát při jiných příležitostech), ale protože tam nikdy nebylo násilí (s verbálním obtěžováním si umím poradit), nezanechalo to ve mně žádné stopy. Každý jsme jiný, ale mít celoživotní trauma z toho, že na mě někdo pokřikuje, je podle mě nezdravé. Jasně, mluvit o diskriminaci žen z důvodu pohlaví (stejně tak mužů, samozřejmě) se musí, ale...