Monty, vše co nezapadá do tvého názoru, shodíš. Viz trauma z obtěžování. Myslíš, že lidé, co jej mají právě z obtěžování jsou za to nějak šťastní? Že si ho hýčkají? Trauma z obtěžování je natolik složité a bolestivé, že tomu člověku může trvat řadu let, než se s tím nějak vyrovná a zpracuje to. A i když to zpracuje, tak to neznamená, že ho to nebolí. S velkými traumaty se člověk vyrovnává i celý život a zdaleka to neznamená, že by šlo o nějakého slabocha, co si to hýčká jen tak z radosti.
Zase ukazuješ svůj velmi omezený pohled. Ale možná, že je to fakt ten tvůj Asperger, že nerozumíš závažnosti emocí jiných a vlastně se do lidí nedokážeš vcítit.