Kat myslím, že každý dítě je dost nervní a nejistý, nemá být z čeho jistý.

Mně mé pražské kravky vzaly Prahu, nemám to město ráda, nevydoluju ze sebe pohnutí, když vidím Hradčana nebo jiné kýče. Jelikož nebývám při zdi, po svém nesexuálním traumatu jsem zcela pubertálně Prahu pověsila na hřebík(rodičové se mohli podělat, ale nehnuli se mnou), vrátila jsem do Plzně.. Bylo to dobře, věci jsou jak mají být.. Ale někdy mě napadá, jak by to všechno bylo, kdyby se to nestalo.