Přidat odpověď
"Já jenom tak lehce. Když mi bylo devatenáct, odjížděli jsme odněkud a já věděla, že toho kluka už neuvidím, požádala jsem, jestli si nemůžu pohladit ty afro kudrny. Svolil. Zpětně si myslím, že mu to nemuselo být příjemné. Pak asi par dopisů někomu, o kom mi mohlo být jasný, že o ně nestojí."
Cimbur, ty to vidíš hrozně negativně. Ten vlasatec si možná dodnes občas vzpomene na holku, která mu kdysi krásně pohladila vlasy a vyčítá si, že na to tenkrát nedokázal reagovat. Třeba si dneska říká "ta byla v tom obdivu k mým vlasům tak dojemná a něžná..."
A pár maníků si možná dodnes hýčká dopisy od tebe a některý si třeba rve poslední tři vlasy na hlavě, že na ně tenkrát neodepsal.
Není dobrý si takhle vykládat svoji někdejší spontaneitu.
Předchozí