Asi má někdo "to štěstí". Plácání po zadku a blbé kecy jsem s přehledem uměla odpálkovat od mládí, osahávání strýcem od 11 let a 3 znásilněním jsem se teda neubránila. Jednou jsem teda byla opilá, nečekala jsem, že "kamarád" si na mě zavolá ještě další dva a nebude stačit je poslat do háje. Dvakrát jsem byla střízlivá, jen jsem si dovolila vracet se domů za tmy. Z nějakého prasáckého sáhnutí trauma nemám, ta znásilnění jsem taky nějak zpracovala, osahávání strýcem nezpracuju nikdy.
Buď ráda, že se tě to netýká.