Jo, napadlo mě, že ho naučím "žalovat" správně - čili ne - oni mi sebrali čepicíííí, ale A., můžeš jít prosím klukům říct, ať mi vrátí čepici? Já jsem jim to řekl už 3x a nic.

Ale nevím, jestli pro tu klučičí smečku to nebude pořád "žalování".

Ono je to těžké - ona si jeho učitelka třeba stěžuje, že neumí si najít svoje věci. Já na ni - jak neumí najít, tak snad je má v tašce nebo ve skříňce ve třídě, ne? No a ona na to, že jak je tam dětí víc, tak to různě přehazují (ty jiné děti) a náš malý si pak tu svoji věc (třeba sešit) neumí najít... A já na to - a jak to má jako umět? U nás mají věci svoje místo nebo leží tam, kde si to položil naposledy nebo tam, kam si to uklidil. Holt není zvyklý, že má další 2 sourozence, kteří si to třeba půjčí, strčí omylem do svého šuplíku nebo schválně zašantročí nebo omylem zahází hromadou jiných věcí... Ona že bysme ho v tom měli trénovat, že pak stojí nešťastně uprostřed třídy a neví, do čeho má psát. (no a já si myslím, že by si měla ve třídě udělat pořádek - přece doma nezačneme dělat bordel a schválně mu schovávat věci, aby se naučil si je hledat...) Při představě, že by měl ve třídě problémového spolužáka, který by mu ty věci třeba schválně schovával, no, to by nerozdejchal...

No, já jsem ráda, že je moje dítě hodné, určitě víc, než kdyby to byl malý grázlík, ale to neznamená, že to není náročné...