Myslím, že strašně moc záleží, jak je dítě staré a kolik toho máte společného. Například jiná situace bude v rodině, kde dítě je malé a s novým partnerem žena zakládá rodinu, žijí spolu, mají společné finance. Tam je míra rozhodování asi i na tom nevlastním rodiči. Ale pokud máš dceru dospělou a s přítelem chodíte, asi ani na nějaké rozhodování o ní není prostor? Partnera bych zahrnula, pokud se ho věc týká (například plánování dovolené), případně prostě bych se mu svěřila, co řeším a vyslechla si jeho názor. Partner zase musí vědět, že názor může říct, ale tím to končí. Osobně často řeknu, co si myslím, jak to vidím, často něco navrhnu. Ale tím to končí, rozhodnutí je na rodičích dítěte. Můžu s ním samozřejmě nesouhlasit, ale respektuji ho vždy.