Nojo, já nikdy nebyla mateřský typ. Dítě jsem chtěla se svým mužem, protože jsem ho strašně milovala a představa stvoření nového společného člověka byl pro mě vyvrcholení lásky. A pak jsem chtěla kvůli dceři mít ještě jedno dítě, aby měla sourozence, tehdy se říkalo, že je to zdravé. Chtěla jsem pro děti to nejlepší. Chodila jsem s nimi dvakrát denně na dvě hodiny nacrrstvy vzduch, připravovala jim čerstvá jídla od tchánu ze zahrádky, kupovala jim hračky, rozvíjející jejich osobnosti, zpívala jim světla, učila je básničky a chodit na hrnec a tak. Jenže jak nemám to pečování vkrvi,tak mě to stalo duševní zdraví. Ostatniaminky si to užívají, já se zhroutila.