Přidat odpověď
Jj, mám nějakou takovou vadu, že musím být v zápřahu. Ani s tou domácností pak nemám problém a na autopilota ráno pustím pračku, poskládám prádlo ze sušičky, naskládám myčku, udělám snídani, vyrazím do práce, po cestě z práce nakoupím apod. Tehdy jsem se k myčce a k nákupu rohlíků odhodlávala klidně celý den a k cestě na odběr krve jsem nedokázala odhodlat půl roku, přitom je to na stejném místě, jako denně jezdím do práce a nic mi to nedělá.
O domácnosti to teda nebylo, hlavně mi na mateřské tekly nervy z dětí. Neměla jsem na ně energii a trpělivost, přitom to myli miláčkové a jen se chovali dětsky. Sem tam vylili omylem hrnek mlíka do mé postele nebo mi pustili dvoukilovou petláhev na palec od nohy a tak podobně, což jsou věci, co by mě dnes nevyprovokovaly k tomu vynadat tříletýmu děcku, ale tehdy jo).
Předchozí