Přidat odpověď
Libiku,
ale i k té "běžné a přirozené" péči má každý člověk jiný postoj/vztah.
Já osobně třeba nevidím na péči o malé zdravé dítě nic extra náročného, ale nebaví mě to. "Nebaví" mě malé děti, odjakživa - byly holky nadšené z mimin, půjčovaly si kočárky, bavilo je věnovat se jim, já mezi ně nikdy nepatřila, i když "technicky" jsem to musela dávat od osmi let, co se narodil bratranec, který bydlel ve společné domácnosti, a o rok později se narodila sestra. Přitom ty větší děti mě taky odjakživa zbožňovaly. Moje nejlepší kamarádka měla vždycky ráda malé děti, dokonce chtěla být vychovatelka v MŠ, a asi dost trpěla, když ty děti, se kterými jsme se dostaly do kontaktu ji ignorovaly a chtěly být se mnou.
Prostě to tak mám, jiný lidi to zas mají jinak, nejsme zkrátka všichni stejní, ani v přístupu k péči, no.
Předchozí