Já se mám ráda bezvýhradně a odjakživa. Jiná věc je, že nekdy nejsem se sebou spokojená, něco se mi nepovede atd. Ale ráda se mám prostě vždy. Asi jako správný rodič má dítě rád vždy, jen se mu nemusí vždy líbit co dělá.

Netuším jak se to projevuje. Určitě ne tím, že si dopřeji po čem toužím, to souvisí čistě s finančními možnostmi nikoliv se sebeláskou. Možná tím, že si nenechám od někoho líbit nic špatného, že vím, kde mám hranice...