"nechám vydělávat manžela, ale holt mu za to uvařím oběd, je naopak známkou, že člověk ví, kdo je a nemyslí jen na sebe."

Nějak se zapomíná na toho manžela. On ne každý stojí o vydělávání i za manželku a mít za odměnu uvařenej oběd. V kantýně mají třeba taky polívku a vepřo knedlo zelo úplně stejný, jako když se s tím menželka celý dopo vyvařuje. Musí na to být dva a (aspoň z mé omezené zkušenosti) není (min v mém okolí) většinová touha mít manželku desetiletí dobrovolně v domácnosti.