Ženy, které nejsou spokojeny pouze s oprašováním krbu, ať pracují, to je přeci v pořádku a já jsem ráda, že to tak je.
Chyba je, že se to zase zvrhlo na druhou stranu a žena se má stydět za to, že jen pečuje o ten rodinný krb. Je to plnohodnotná práce a každému je do toho houby, že to tak někdo má.

Když jsem nějaký čas žila v Kanadě, ženy mladších školních dětí vetšinou nepracovaly. Bylo to tam v té mé bublině normální, škola byla od 9-15, žádná školní družina neexistovala, žádná veřejná doprava, děti se vozily do školy a ze školy. Jelo se na školní výlet a automaticky se počítalo, že pojedou doprovody z řad rodičů, většinou matek. Některé matky měly sice jakýsi úvazek, kdy psaly nějaké články pro časopis, dělaly pár hodin týdně pro charitu apod., ale vůbec nikoho nenapadlo, divit, že matka desetiletého dítěte není v práci. Matky starších dětí často pak do nějakého zaměstnání nastupovaly, ono tam stačí podstatně kratší nutná odpracovaná doba na nárok na důchod, tuším, že 10 let.

Samozřejmě i tam je dost pracujících žen, buď z nouze, že opravdu musí nebo proto, že chtějí budovat kariéru. Jen se nikdo nediví tomu, když nějaká žena zůstane doma a stará se o domácnost.