Moje máma zásadně používá celé mé jméno, které může znít docela tvrdě. Vlastně u nás všech, já mám si nejtrvdší jméno, číslo 2 neutrální a číslo 3 má jemně znějící v principu. Ta to vychytala nejlépe . Lidi okolo mě používají celé nebo zkrácenou variantu na -ča, zdrobnělinu jsem na dospělou ženu zažila jedinkrát za celý život (za mého dětství bylo jméno hojné, dnes už méně), většinou se používá fakt jen na malé holčičky. Kolegyně s podobným ještě tvrdším jménem je v 90% ve verzi s -ča, druhá používá hodně upravenou variantu, která mně přijde dětská, ale zvykla jsem si, občas to člověk u tohohle jména zaregistruje. Ono se moc v základní variantě neslyší, spíš různé úpravy, ale zrovna v naší rodině bylo a v tom základním tvaru.