Ropucho, pokud je muž skvělý otec, tak většina žen tu svou nespokojenost s partnerem překousne. Většina se rozvádí, protože špatný manžel i otec. To je ta podstata. Mýho muže péče o děti nebavila, neuměl se jim až na výjimky věnovat (třeba na dovolené s ním byla zábava ve vodě, jinak nic). Do školy chodit nechtěl, k doktorovi s dětma chodit nechtěl, když se ho doktorka na něco zeptala, jeho odpověď byla "na nic se mne neptejte, všechno ví žena", na kroužky je vodit nechtěl, na hřiště nechtěl. Do kina taky ne, všechno byla nuda.
Co jsem nezorganizovala já, to nebylo.
Jeho první reakce na rozvod byla - tak já už děti nechci nikdy vidět.....
definitivně jsme se rozešli a po pár dalších letech, myslela jsem, že lepší nedokonalý otec, než žádný. To už reagoval lépe, chtěli jsme oba hladký průběh pro děti. Bydleli jsme každý v jiném bytě, děti u mě, ale měl to k nám 5 minut. Chodil každý den tak na 2 minuty se na ně podívat, ale nehrál si s nimi, na nic se jich neptal, povídal si jen se mnou. Na dovolenou je nikam za rok a půl nevzal, ani na víkend.
Když jsem se s dětmi odstěhovala, do jiné části Prahy, ovšem stále blízko,aby mohli chodit do stejné školy, najednou "jsem mu vzala děti". On se jim nechtěl věnovat, on je chtěl mít. Jeho představa otcovství je mít je doma, popřípadě těch 5 minut daleko, mít možnost je kdykoli vidět, ale věnovat se jim, to je moc práce.
Odstěhováním jsem mu uvolnila celkem velký byt, takže jsem mu nabídla střídavou péči pro starší děti - ovšem 2 děti ze 3 k němu nechtěly (1 to zkusila a po prvním pobytu nikdy více, nejmenší rezolutně odmítala od začátku). Nějaké aktivity s nimi začal podnikat, až si našel novou partnerku. ta pro děti vymýšlí zábavu. Nové koště dobře mete, motivace je lepší a tak děti jezdí na 1-2 týdny s otcem a jeho partnerkou na chatu, sem tam nějaký víkend, v roce. 1 dítě praktikuje střídavou péči, ale všechny problémy až na výjimky řeším já, věci do školy pořizuji já, brýle atd také já.
Má-li dítě nějaký problém, volá mě, tátovi se bojí říct.
Kdyby mělo být nejmladší dítě ve střídavé péči, zbláznila bych se - je neempatický a problémy druhých nepovažuje za důležité. Preventivně všechno zakazuje, je mu jedno, že malá má nějaké strachy, nějaké rituály. Je velmi neopatrný, zbrklý, způsobil nehodu našeho dítěte a vůbec se z toho nepoučil, jednoznačně to vyhodnotil jako chybu dítěte. Myslím, že ženy se rozvádějí s mnohem horšími chlapy. V mnoha případech jsou jejich strachy o své děti oprávněné. A dávat jim batole, miminko? Aby se o něj starala jeho nová přítelkyně? Dělit se o své dítě s cizími lidmi? To je hrozná představa!
Pokud je otec milý, inteligentní, rozumný a k dětem laskavý a věnuje se jim, střídavá péče ideál. Ale většinou by se s takovým normální ženská nerozvedla....