Marko, ano, pro dítě (přinejmenším pro některé děti) je na tom těžká právě ta povinnost, to, že musí. Moje dnes už dávno dospělá dcera vzpomíná na období, kdy to měla takhle, jako na nejhorší v životě. Později, když byla starší a už se dokázala vymezit, a otci (a jeho matce) zvládla sama za sebe říct, že prostě dnes nepřijde, zato že s nimi třeba ráda pojede o víkendu na chalupu, už to bylo dobré, už si nepřipadala jako vagonek, který musí přejíždět z bodu A do bodu B a zpět podle jízdního řádu.