Přidat odpověď
Konečně bych byla svobodná a mohly bych si dělat, co chci já a co nestíhám při pracovním procesu - spát, dokud se skutečně neprobudím, jíst, když mám hlad, chodit na procházky, i když je deset dopoledne v pracovní den, vytunit si zahrádku, vařit i nové věci, číst celé odpoledne, vyšívat, jít večer ven a neřešit, jak další ráno vstanu, cvičit, tancovat, ... a milion dalších věcí. Obrovsky moc se těším do důchodu, teď jen abychom s mužem se toho vůbec dožili a v přijatelném zdravotním stavu.
Předchozí