Moje dítě učila speckařka ve škole tři roky. Byla jsem s tím velmi spokojená, mj i proto, že dítě bylo vyloženě klient pro speckaře a učitelka si s ní věděla dobře rady, bylo to pro mě velmi komfortní. Hudebku nezvládala vůbec, ale výtvarku jo a byla to také dobrá sportovkyně. Ze školy vím, že i chtěla, aby hudebku dali někomu jinému, jenže jí nevyhověli.
Je to normální. Já jsem hudebkářka, naopak jsem mimořádné jelito na tělocvik, učila jsem na prvním stupni a měla ve vedlejší třídě kolegyni, která to měla naopak. Domluvily jsme si výměnu hodin, vedení nám nevyhovělo. Nechtěli to.
Bohužel takovýhle management je celkem všude. Kvalitní učitelské práce si neváží skoro nikdo. Druhá věc je, že příprava učitelů je prostě blbá. Neučí je věci, které potřebují, vynucují si blbosti, buzerují a prudí. Funguje to jako perpetum mobile blbosti a tuposti.
Moje děti do školky už nechodí, ale vždycky znovu se mi potvrdilo, že nejlepší práci odvádějí starší, povahou laskavé, klidné učitelky.
Dcera chodila do školky specky, kde je učili výborní speckaři, ta školka celá byla velmi nadprůměrně dobrá a hle: hudebně-pohybové výchově věnovali hodně místa a angažovali na to profíky. Ranní zpívaní dělaly s dětmi jejich třídní učitelky, ale na hudební výchovu měly děti hudebnici.
Udělat z kvalifikované učitelky AP je nehoráznost. Jediné, co s tím jde udělat, je rázně to odmítnout. Jednou jsem v té situaci byla, pak jsem ze školy odešla.