Účinky pandemie na společnost jsou nevyhnutelné, avšak efektivní plánování připravenosti a reakce na ně může přispět ke zmírnění jejího rozsahu a dopadu. Plánování pro případ pandemie je složitou záležitostí, jelikož existuje jen málo poznatků o pravděpodobném dopadu: údaje jsou nejisté a postrádají společné znaky. Na základě informací z předchozích pandemií, konzultací s odborníky a teoretického modelování se většina národních plánů připravenosti zakládá na těchto předpokladech:

Míra zasažení: to je podíl obyvatelstva, u kterého se během pandemie vyvine klinické stádium
chřipky. Předpokládá se, že v ČR by mohlo onemocnět během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie až
30 % populace, tj. více než 3 milióny osob. Míra zasažení a závažnost nemoci se mohou
v jednotlivých věkových skupinách pravděpodobně lišit. Předpokládá se závažnější průběh nemoci
a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné „sezónní“ chřipky, protože celá populace nebude imunní vůči novému chřipkovému viru.

Smrtnost na chřipku: je poměr počtu zemřelých v důsledku chřipky z celkového počtu nemocných.
Většina národních plánů zakládá své předpoklady na odhadu, který zohledňuje zkušenosti
z pandemie 1957-58. Na jejich základě se předpokládá, že během pandemického období by mohlo
na chřipku zemřít 0,37 % populace, což v ČR představuje téměř 12 000 osob.

Návštěva lékaře: očekává se, že 50 % nemocných osob vyhledá odbornou zdravotní péči, zejména
u praktického lékaře.

Počet hospitalizovaných osob: předpokládá se, že pro akutní dýchací a související potíže bude
hospitalizováno navíc 1 % nemocných, tedy přibližně 30 000 osob.

Míra intenzivní péče: očekává se, že 15 % pacientů hospitalizovaných v důsledku nemoci podobné
chřipce bude potřebovat intenzivní péči a 50 % z nich může potřebovat mechanické ventilátory.

Pandemický plán České republiky, v plné vezi k dispozici zde