Ve spoustě věcí máš pravdu - první věc je ta, že kluci jsou většinou od přírody živější a míň přizpůsobiví. Takže se nudí velice okatě, nepřehlídnutelně, je nad jejich možná schopnpsti, možná ochotu zůstat v klidu a nic nedělat. Proto se začne brzo řešit, že mají poruchu pozornosti nebo adhd, no a v poradnách to přehodnotí na nadání
Holky to vydrží, neprudí tak moc, takže se o nich neví

další věc - kluci se ví chtějí ukázat, že umí, jsou draví, takže se vnucují s tím, že oni chtějí mluvit
Holky ne, ty se mnohem míň chtějí odlišovat, takže jsou potichu a nedávají tak moc najevo, že ony ví, aby nebyly za ty, kdo vybočují z průměru

Moji kluci takoví nebyli, proto možná měli blíž k tomu, aby je učitelky vnímaly stejně jako ty holky. U toho staršího jsme to řešili až ve třetí třídě, u mladšího jsme ve školce nadhodila možnost nadání a učitelka konstatovala, že určitě ne, protože on si ještě neumí zavázat boty
takže to je další věc - holky nebývají tak nešikovný jak kluci, dyspraxii mají spíš ti kluci, a ten rozdíl je pak tak do očí bijící, že i učitelka z první třídy většinou pochopí, že je něco divně
u šikovné holky usoudí, že je prostě šikovná, protože ona umí všechno

co znám holky-spolužačky mých synů z tříd pro nadané, takže skutečně nadaný děti bez rozdílu, ty holky časem přestávají chtít být tak výrazný, i když na to mají a i když mají podporu, kluci s pubertou dravost a ochotu být víc vidět a prosadit se většinou získávají

ale zase to neplatí u všech, záleží na spoustě okolních faktorů

nikdy neplatí nic stoprocentně, ale tak nějak to je

But, pokud je něco, co konrétně by tě zajímalo, napiš, a jestli máš podezření na nadání u svých dětí, řeš to!!!

poradím knížky, nejen PPP