Burt, já jsem byla podle současných měřítek mimořádně nadané dítě, spontánně čtoucí ve velmi nízkém věku, taktéž počítající atd., vysoké hodnoty v IQ testech, výborné studijní výsledky až po VŠ (čas od času mírné konflikty s vyučujícími), hudebně a jazykově výrazně nadaná. Je to tak, skromnost stranou

Závratně uplatněná si fakt nepřijdu, už přes deset let přizpůsobuju svůj pracovní život rodině, a to mnohem víc, než můj muž (který je aktivní otec, stará se, tráví s dětma čas, ale prostě není ten, kdo by je vysvobodil po obědě z družiny, aby se mohly doma zabývat tím, co je baví).

Dnes vidím, že v době předdětné jsem byla nastavená "dělat dobře práci" a čekat, že si toho někdo všimne a otevře mi dveře někam dál. Přesně ve stylu toho, co psala Tante - spolehlivá, pracovitá, je na ní spoleh a nikam se necpe Možná mi chybělo a chybí opravdu hluboké zaujetí jedním oborem - vždycky jsem dělala víc věcí, profesi, muziku, řemeslo... a všestrannost se prostě zas tak necení, resp. neuplatní.

Ale furt doufám, že ještě něco báječnýho přijde