"Člověk potřebuje vedení a přijetí."

OK, tak mi to prosím vás popište v praxi.
Třeba změním názor.
Zatím si ale neumím představit, jak u dětí ve věku povinné školní docházky řešit mimořádné intelektuální nadání, se "zájmem" teda obzvlášť. Bez zájmu dejme tomu.
Když si představím svoje vlastní dítě "se zájmem", tak skutečně netuším, jak a proč by to měl kdo řešit a jak by mu mohlo "ublížit", že si to do určitého věku muselo řešit samo. Jasně, že ho mrzelo, že si o tom nemá s kým povídat. To nepopírám. Jen si neumím ani teoreticky představit, že by se - dejme tomu - sváželi z republiky všichni třeťáci se zájmem o taxonomii bezobratlých (nebo vylodění v Normandii) někam na fakultu, aby si tam s nimi chvíli popovídal pan profesor.