Jani, byla to asi dobrá kamarádka, když jsi za ní chtěla letět přes oceán, viď? Je mi to líto. Vzpomínám, jak před dvěma lety pro změnu v Americe zemřel jeden můj dobrý kamarád, stejně starý jako já. Ještě dneska, když si na něj občas vzpomenu, mi vhrknou slzy do očí. Ztráta dobrých přátel je těžká.
Ivčo, snad už bude tomu Honzíkovi líp. Už to trvá opravdu dlouho.
Pavli, já se opravdu s tím srazem přizpůsobím. Ona to snad Anička nějak zvládne. Dneska nespala a k večeru měla krizi, ale dalo se to. Večer jsem ji teda nemohla vůbec dostat do postele. Teď už spokojeně chrupe a já jdu taky :-)