mám vš, pracuji, bydlím v bytě, který je na hypo. Po vyplacení ex platím dluhy (tzn.peníze, ze kterých jsem musela ex vyplatit) a hypotéku. Ačkoli pracuji a nepiju, hodně přemýšlím nad jídelníčkem, auto nemám, nezaplatila bych provoz, na dovolenou neušetřím.Ač vím, že bych potřebovala rezervu, nemám převis ji vytvořit (bez lednice jsme byli půl roku). Modlím se, kdyby odešel další spotřebič. Kroužky dětem platím, ale dře to hrozně. Mobil dítě má, ojetý, pc máme staré. Myslím, že jsme sociálně slabá rodina, případně na hranici. myslím ale, že tj realita většiny samoživitelů. Děti chodí v čistém, zděděném, sekáčovém, boty se snažím kupovat nové. Pokud mám práci, furt plavem na hladině a dobrý, ale pokud by mě vyhodili (třeba covid znamenal prostě očr, starší dítě je často nemocné), jdem ke dnu. A tento permanentní strach člověku sedí za krkem a nepřidá...ale myslím, že takto žije fakt většina neúplných rodin.