"To je takové, aby se měli mladí líp, na mě už nezáleží. To znám, to říkala babička, že si děláte škodu... No jenže to je takové hrdinství, že nechtějí být na obtíž, i když už pomoc potřebují."

Marko,
naši ubozí senioři, co nechtějí být na obtíž, celé léto cestovali, scházeli se, chodili cvičit, jezdili do lázní, účastnili se kulturních akcí a ošmatávali v supermarketech rohlíky. Ale to asi dělali jen tak "jako", abychom se jim my "mladí", co jsme seděli doma, abychom nemuseli 14 dní tvrdnout v karanténě nevysmáli, že jsou nějací poseroutkové.