babi, ty znáš kohokoliv, kdo tím současným chaosem postižený není?

akorát to každý zvládá jinak, já mám letos maturanta, taky ho to ovlivní, a už ovlivnilo, akorát si v tom hledáme ty pozitiva a ne jenom negativa
druhý měl být na spoustě akcí, který by ho posunovaly dál, je z toho dost otrávený, ale uvědomuje si, že se nedá nic dělat
samozřejmě musím zvládat vaření a všechno, co v jiných rodinách, když jsou děti doma, k tomu osmák, loni beze mě neudělal nic moc, letos má mezery, jako každý jiný průměrný osmák po loňské výuce

u muže v práci letos nebudou a už nebyly žádný odměny, vlastně jsme z nich vždycky kupovali jednorázově věci, třeba do bytu, opravy auta - dnes mě stálo moje auto 4 tisíce,

měli jsme být na naší první rodinné dovolené u moře, jak my jsme se na to těšili, kdoví, jestli s náma za rok kluci ještě pojedou, už jsou dospělí,
když jsme chtěli k moři poprvé, před deseti lety, nemohli jsme všichni, náš nejmladší u nás byl teprve rok a vyřídit mu pas trvalo dva a půl roku, takže tenkrát byl jenom muž a starší kluci, on z toho neměl nic, kluci snad aspoň něco, ale taky říkají dodneška, že jako by nikde nebyli, že to nebylo ono

jasně, byli jsme v Alpách, který milujeme, ale to je jako by ses těšila na pohár a někdo ti dal řízek

a dalo by se pokračovat,

neznám nikoho, kdo by nebyl jakkoliv ovlivněný, jen je potřeba pořád nenadávat, nestěžovat si, nevidět jenom ty špatný

máme hodně blízko příklad toho, jak hodně zle může být, možná i proto jsme pořád přesvědčení o tom, že se vlastně máme výborně

člověk má tendence srovnávat se s ostatními, jen je potřeba vidět mimo svou bublinu