Přidat odpověď
Ropucho, za ta léta zde jsi jedna z těch, s jejichž názory se dokážu téměř bez výjimky ztotožnit. Tady ale rozhodně nesouhlasím- není to o lenosti páníčku a snadnějším pořízení s kastrovanou fenou. Naši první útulkačku jsme si vzali jako týranou, bitou a zanechanou ve tmě v lees kdesi uvázanou. S vytahaným bříškem po x? porodech. Byla úplně mimo, "spravovali" jsme ji rok vč. mého pokousání, neustálého nářku, jakmile se octila ve tmě, rozdrásanými dveřmi do domu atd. Byla jsem fakt ráda, že jsem si ji brala jako vykastrovanou, protože dát ji zase dohromady zabralo mnohokrát víc času, než si vychovat malé roztomilé štěně (taky jsem zkusila - první pes byl u nás od štěněte). Takže lenost bych do argumentů jaksi vůbec netahala. Všechny naše útulkačky byly/jsou svým způsobem cáklé a s výchovou štěňátka od nuly se práce s nimi vůbec nedá porovnávat.Bylo to mé rozhodnutí, které nelituju - brát si už vždy jen někoho z útulku, kdo to opravdu potřebuje, zájemců na štěňata je všude dost. Trošku se mne jen dotklo, když tady argumentuješ leností majitelů kastrovaných fen.
Předchozí