"Tak doufám, že se to zase srovná. Přiznám se, že pocit, že ať napíšu, co napíšu, je to špatně, u mě poslední dobou hraje prim, a necítím se dobře už ani tady, kam jsem si chodila ulevit od frustrace z reálu, kde to "všechno špatně" začíná mít trvalý charakter a já už prostě nemůžu." ja ti rozumim, ze toho mas hodne a jses pecliva a nic neodbudes, coz musi brat hodne casu. A je velmi unavne, kdyz neprijde uznani, ale problemy. Na to asi ale neexistuje jiny recept nez se proste na prudice vykaslat a veci ktere osobni nejsou, osobne nebrat.

Skoda, ze si na nejakou konkretni neprijemnost nevzpominas, protoze jak opakuji, ja si zadnou neuvedomuju (a pro odlehceni : rozhodne ne zadnou, ktera by dokazala trumfnout pomerne osobni hlasku " reaguješ útočně na cokoliv, co napíšu ":) a je samozrejme mozne, ze neprijemne pusobi neco, co tak vubec nebylo mysleno.