Přijde mi, že hodně mladých lidí vnímá zamoření společenského prostoru mentálním a argumentačním balastem. Že instinktivně docela dobře poznají, co je trapné a slabé a nechtějí to dělat, i kdyby radši nedělali nic a to mi fakt přijde dobré. V prezenční třídě jsi pořád ve veřejném prostoru, obvykle tě učitel nutí, aby ses pokoušel o něco, co je pro tebe v nejlepším případě neověřené, nepohodlné. V horším úplně nevhodné. Nechá tě ztrapnit se a pak ti za to dá jedničku. Nemá to smysl. Když myslíš, víš to, ale když jsi současně mladý, je obvykle nad tvoje síly se bránit.